101 cyklomýtů: Když řídítka drží, hlavové složení nepotřebuje servis

Kolo zatáčí. Tak co řešit?

Hlavové složení má poměrně jednoduchou práci. Umožňuje otáčení vidlice a řídítek vůči rámu a zároveň musí celou přední část kola bezpečně držet pohromadě.

Protože se při běžné jízdě nic dramatického neděje, většina cyklistů na něj jednoduše zapomene.

Dokud se neobjeví vůle.

Nebo lupání.

Nebo drhnutí.

Nebo pocit, že řízení najednou není tak plynulé jako dřív.

A právě tehdy už nemusí jít jen o jednoduché seřízení.

„Hlavové složení je ložisko, tak se přece jen točí.“

Ano. Ale stejně jako u nábojů platí, že ložisko není nesmrtelné.

Uvnitř hlavového složení pracují ložiska nebo věnečky, které jsou vystavena vodě, prachu, blátu a dalším nečistotám. U horského kola nebo elektrokola dostávají při jízdě v terénu samozřejmě ještě více zabrat.

Navíc je hlavové složení umístěné v místě, kde se může voda dostávat dovnitř poměrně snadno. Tedy ve spodní části kde je vidlice, a při absenci blatníků o to víc.

A protože ložisko není vidět, člověk často vůbec netuší, v jakém je stavu.

Vůle není normální vlastnost kola

Další častý mýtus zní:

„Trochu to klepe, ale to je u kola normální.“

Není.

Správně nastavené hlavové složení nemá mít citelnou vůli.

Pokud se při brzdění přední brzdou a následném pohybu kola objeví v oblasti hlavového složení citelné klepání nebo pohyb, je potřeba zjistit jeho příčinu.

Nemusí přitom jít pouze o samotné ložisko. Problém může být například v nastavení předpětí, dotažení představce, poškozeném ložisku nebo jiné části sestavy.

A co když je hlavové složení naopak moc utažené?

Tady se dostáváme k opačnému problému.

Někteří lidé mají pocit, že když trochu víc dotáhnou hlavové složení, nemůže se nic stát.

Jenže hlavové složení není potřeba utahovat „na krev“.

Pokud je předpětí ložisek příliš velké, může se řízení začít pohybovat ztuha. Ložiska jsou zbytečně zatěžována a řízení nemusí být tak plynulé, jak by mělo.

U moderních kol se navíc do správného nastavení zapojuje více komponentů – ložiska, podložky, krytka hlavového složení, představec a sloupek vidlice.

Proto není správný postup jednoduše „něco dotáhnout, dokud to neklepe“.

Krytka nahoře není hlavní držák řídítek

U moderních kol se často setkáme s další představou:

„Když pořádně utáhnu horní krytku hlavového složení, bude to bezpečnější.“

Horní krytka slouží především k nastavení předpětí systému před dotažením představce ke sloupku vidlice. Po správném nastavení pak představec drží sloupek vidlice především svým vlastním upnutím.

Takže ani tady neplatí, že čím větší síla, tím větší bezpečnost.

Stejně jako u QR a pevných os je důležité správné nastavení, nikoliv maximální utažení.

Průmyslová ložiska neznamenají bezúdržbové kolo

U moderních kol vyšších řad jsou velmi běžná zapouzdřená průmyslová ložiska.

A protože jsou uzavřená, vzniká další mýtus:

„Na to se nemusí sahat.“

Samotné ložisko samozřejmě není určeno k tomu, aby se při každé údržbě rozebíralo a doplňovalo mazivem. Pokud je poškozené nebo opotřebované, obvykle se mění.

Ale celý systém hlavového složení stále potřebuje kontrolu.

Je potřeba sledovat stav ložisek, těsnění, případnou vůli, korozi a také to, zda je vše správně složené a nastavené.

Nejhorší je, když si na problém zvyknete

Tohle je u kol vůbec zajímavý fenomén.

Když se něco zhoršuje pomalu, člověk si na to jednoduše zvykne.

Řízení je trochu tužší.

Pak trochu víc.

Při brzdění se ozve malé lupnutí.

Časem už ho člověk skoro nevnímá.

A protože kolo pořád jede, považuje to za jeho běžnou vlastnost.

Jenže kolo se mezitím nezlepšuje.

Proto má pravidelná kontrola smysl i v době, kdy zákazník žádný konkrétní problém necítí.

Servis není jen výměna ložiska

Stejně jako u brzd nebo nábojů není servis hlavového složení pouze o tom, že mechanik vezme starý díl a namontuje nový.

Nejdříve je potřeba zjistit, co je vlastně špatně.

Je tam vůle?

Je ložisko poškozené?

Je systém pouze špatně nastavený?

Je problém v těsnění?

Nebo je poškozená jiná část sestavy?

Teprve potom dává smysl rozhodnout, jestli stačí vyčištění a nastavení, nebo je potřeba některý komponent vyměnit.

U elektrokola to platí dvojnásob

Elektrokolo bývá těžší a často dostává od svého majitele větší porci kilometrů i zatížení.

To samozřejmě neznamená, že každé elektrokolo automaticky ničí hlavové složení rychleji.

Znamená to ale, že při servisu dává smysl věnovat pozornost také komponentům, které na první pohled vypadají naprosto bezproblémově.

To, že motor pomáhá, neznamená, že mechanická část kola nepotřebuje údržbu.

Takže kdy řešit hlavové složení?

Neexistuje jedno univerzální číslo kilometrů, po kterém se musí každé hlavové složení rozebrat.

Záleží na konstrukci kola, typu ložisek, způsobu používání, podmínkách, kterým je kolo vystavené, a také na jeho celkovém stavu.

Smysl ale dává kontrola při pravidelném servisu, který doporučujeme jednou ročně aby kolo bylo na sezonu připravené. A samozřejmě okamžitá kontrola, pokud se objeví vůle, neobvyklé zvuky, zadrhávání nebo změna chování řízení.
Pak vás v sezoně nemusí zaskočit nefunkční kolo nebo ebike a plné kapacity servisů, jelikož málo kdo dá kolo na servis od podzimu do začátku jara kdy je na servisu volněji. 

Jaké nové hlavové složení nebo ložiska?

V dnešní době je mnoho "standardu" a není jeden ucelený systém. Jsou ruzné rozměry sloupků vidlice, pruměry ložisek a jejich úhly zkosení a taky jak je hlavové složení přiděláno do rámu. 
Více o výběru hlavového složení a jejich rozdělení naleznete v samostaném článku zde >>

101 cyklomýtů – verdikt

To, že kolo funguje, je dobrá zpráva. Ne důvod přestat se o něj starat.

Brzdy jsme probrali. Náboje také. Teď už víme, že některé věci na kole se mohou opotřebovávat a stárnout, i když kolo pořád bez problémů jede.

A tím to samozřejmě nekončí.

Na kole je totiž ještě spousta dalších komponentů, které se tváří, že žádnou údržbu nepotřebují.

A právě na ně se podíváme zase příště v sérii 101 cyklomýtů.