101 cyklomýtů: Náboje se přece nemažou, když se kolo pořád točí

Náboje patří mezi komponenty, na které se při běžné údržbě kola velmi často zapomíná.

Řešíme řetěz, kazetu, destičky, pláště, vidlici, přehazovačku… ale náboj?

„Ten se přece jenom točí.“

A právě v tom je jeden z klasických cyklistických mýtů.

Vazelína není na věky

Jedna z nejčastějších představ je, že pokud byl náboj jednou namazaný, má vystaráno na celý život kola.

Nemá.

Mazivo stárne, mění své vlastnosti a může se znečistit. A to i v případě, kdy kolo většinu času stojí v garáži.

Stáří kola tedy není totéž co počet ujetých kilometrů.

Kolo může za několik let najet jen pár tisíc kilometrů, ale mazivo uvnitř náboje mezitím stárne. Navíc se dovnitř může dostat vlhkost a nečistoty a u některých konstrukcí také vzniká problém s postupným vysycháním nebo degradací maziva.

„Z výroby je to přece namazané.“

To je pravda. Ale není dobré si pod tím představovat, že každý nový náboj je z výroby připravený na celoživotní provoz bez jediné kontroly. A kde výrobce jak naboje tak kola muže ušetřit jak čas a materiál.... tedy vazeliny je tam po skromnu.

Výrobci mají různé konstrukce, různé postupy montáže a různé požadavky na mazání. U některých nábojů může být maziva dostatek, u jiných je ho méně, než by si člověk při představě „naplněného náboje vazelínou“ představoval.

Na to, že nový náboj automaticky znamená dokonale promazaný náboj na mnoho let, se proto nespoléhejte.

Stejně tak není dobré automaticky rozebírat úplně každý nový náboj. Smysl má především znát konstrukci konkrétního náboje a jeho servisní požadavky.

A co náboje s průmyslovými ložisky?

Tady přichází další oblíbený mýtus:

„Mám průmyslová ložiska, takže tam není co servisovat.“

Průmyslové ložisko samozřejmě není totéž co klasické otevřené ložisko s miskou a kuželem. Ale průmyslové ložisko neznamená bezúdržbový náboj.

Samotné ložisko má své těsnění a vlastní mazivo. To ale neznamená, že celý náboj nevyžaduje žádnou kontrolu.

Servis může odhalit například vůli, poškození ložiska, problém s těsněním, nečistoty, korozi nebo problém v oblasti volnoběžného mechanismu.

A když je ložisko na konci životnosti, prostě se vymění. Není potřeba čekat, až začne dělat takový hluk, že ho uslyšíte přes celou ulici.

Klasika: misky, kužely a kuličky

U klasických nábojů s kuličkami, miskami a kužely je správná údržba ještě důležitější.

Nejde pouze o to, jestli je uvnitř nějaká vazelína.

Je potřeba sledovat také stav kuliček, kuželů, misek a správné nastavení ložiska.

Pokud je ložisko příliš volné, vzniká vůle. Pokud je naopak příliš utažené, kolo se může otáčet zbytečně ztuha a ložisko dostává větší zatížení, než je potřeba.

A pokud se poškození začne řešit až ve chvíli, kdy jezdíte dlouhodobě s poškozenou miskou nebo kuželem, nemusí už stačit jednoduché vyčištění, nové mazivo a seřízení.

Z levného servisu se pak může stát výměna dílů.

Ořech a kazeta: další kapitola sama pro sebe

A pak je tu část náboje, na kterou se často zapomíná úplně nejvíc – ořech volnoběžky.

Na něm je namontovaná kazeta, ale ořech samotný je součástí náboje a obsahuje vlastní mechanismus, který umožňuje, aby se při jízdě bez šlapání zadní kolo otáčelo a řetěz s kazetou zůstaly stát.

Uvnitř se nachází mechanismus volnoběžky – podle konstrukce například západky nebo jiný systém záběru.

A ten také není nesmrtelný.

Časem se mohou objevit nečistoty, opotřebení nebo problémy s mazáním. U některých konstrukcí je navíc důležité použít správný typ a množství maziva. Není dobrý nápad nacpat do každého ořechu půl tuby husté vazelíny jen proto, že „vazelína je přece dobrá na všechno“. A nebo vzít sprej či olejničku a "nalít" tam co to jde.

U elektrokol může být celá situace ještě zajímavější, protože zadní kolo a pohon mohou být zatěžovány výrazně více než u běžného kola.

„QR dotáhnu na krev, ať se to nepovolí“

A jsme u další klasiky.

Rychloupínák neboli QR není šroub, který se má utáhnout co největší silou.

Principem rychloupínáku je vytvoření dostatečného upínacího předpětí mezi patkami rámu nebo vidlice a nábojem.

Páka by měla při zavírání začít klást výraznější odpor přibližně v druhé polovině své dráhy. Na konci musí být bezpečně zavřená a její poloha by měla být taková, aby nemohlo dojít k náhodnému otevření.

Na opačné straně QR je seřizovací matice, kterou se nastavuje základní upnutí. Není tedy potřeba páku při každém nasazení kola rvát silou jako svěrák.

A pevná osa? Tu přece musím utáhnout co nejvíc

Ne.

Pevná osa není závod v tom, kdo ji utáhne větší silou.

Pokud výrobce uvádí předepsaný utahovací moment, je nejlepší použít momentový klíč a jeho hodnotu dodržet.

Pokud konkrétní konstrukce moment neuvádí nebo jej v dané situaci není možné přesně určit, nastupuje rozumný cit. Ale „na krev“ není technická metoda.

Přetažení nemusí znamenat, že je kolo bezpečnější. Naopak může zbytečně zatěžovat osu, závity, komponenty a u některých konstrukcí také ložiska nebo jejich správné nastavení. No a pak se taky rádo stane to že se hliník pekně žvejkne a sundat pak osu a kolo třeba při pouhém defektu je zábava servisu na celý den.

To, že něco nejde povolit rukou, není důkaz správného utažení.

A když to utáhnu málo?

To je samozřejmě druhý extrém.

Upínací systém musí vytvořit dostatečnou sílu, aby byl náboj bezpečně a správně upevněný. U QR i pevných os proto existuje správné nastavení a správná hodnota utažení.

Cílem není „co nejméně“ ani „co nejvíce“.

Cílem je správně.

Proč tedy náboje servisovat, když pořád fungují?

Protože právě u nábojů může být rozdíl mezi „funguje“ a „funguje správně“ poměrně velký.

Kolo může stále jezdit, i když má náboj špatně nastavené ložisko, staré mazivo, počínající vůli nebo opotřebované součásti.

Je to snadné, kolo se točí skoro vždy, ale stačí jej vyndat a vzít mezi prsty osičku v náboji a otočit. Většinou z 90% vám bude v ruce drhnout nebo se točit na sucho. To je pravě špatně, musí se točit lehce a být dostatčně mazána. 

Proto ani u nového kola nebo elektrokola nečekejte na to až někdy. Ale dejte kolo nejlépe každý rok na servis a vyžádejte si tento servisní ukon. Tak věřte že se vám nejen bude lépe jezdit ale kolo vám vdržá podstatně déle než pak dávat kolo na servis a nechávat si přeplést nové náboje a pod.

A čím déle se problém přehlíží, tím větší může být následná oprava!

Servis není jen oprava toho, co už nefunguje

Stejně jako u brzd platí, že servis kola není pouze o odstranění závady.

Dobře provedený servis má smysl také proto, že kontroluje věci dříve, než se z nich stane problém.

A u nábojů to platí dvojnásob. Náboj je schovaný uvnitř kola, takže jeho stav při běžné jízdě jednoduše nevidíte.

Možná proto patří mezi komponenty, na které se vzpomene až ve chvíli, kdy se objeví vůle, drhnutí, hluk nebo jiný problém.

Jenže právě tehdy už může být pozdě na jednoduchý a levný servis.

A stejně je to s celým kolem

Brzdy, náboje, řazení, pohon, odpružení, hlavové složení nebo u elektrokola motor a baterie.

Většina těchto komponentů má jednu společnou vlastnost:

Nejlepší chvíle na servis je často ještě předtím, než se něco pokazí.

Nemusíte proto jezdit do servisu s kolem každý měsíc. Ale není dobré čekat, až se ozve každá součástka sama.

To, že kolo funguje, je dobrá zpráva. Ne důvod přestat se o něj starat.

Příště: co všechno může trápit kolo, i když „normálně jede“?

V sérii 101 cyklomýtů budeme pokračovat dál. Protože na kole existuje překvapivé množství věcí, které většina lidí začne řešit až ve chvíli, kdy přestanou fungovat.

A přitom často stačí trochu prevence.